Zuzana byla dívka,
která žila v Amesbury.
S jasnýma očima
a řečmi pánům navzdory.
Sousedé o ní říkali,
že temná kouzla zná.
A že se lidem vyhýbá,
a s ďáblem pletky má.

Onoho léta náhle
mor dobytek zachvátil,
a pověrčivý lid
se na pastora obrátil,
že znají tu moc nečistou,
jež krávy zabíjí.
A odkud ta moc vychází,
to každý dobře ví.

Tak Zuzanu hned před tribunál
předvést nechali,
a když ji vedli městem,
všichni kolem volali:
'Už konec je s tvým řáděním,
už nám neuškodíš,
teď na své cestě poslední,
do pekla poletíš!'.

Dosvědčil jeden sedlák,
že zná její umění,
ďábelským kouzlem prý
se v netopýra promění.
A v noci nad krajinou létává,
pod černou oblohou,
sedlákům krávy zabíjí,
tou mocí čarovnou.

Jiný zas na kříž přísahal,
že její kouzla zná,
v noci se v černou kočku mění
dívka líbezná.
Je třeba jednou pro vždy
ukončit ďábelské řádění,
a všichni křičeli jak posedlí:
'Na šibenici s ní!'.

Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:
'Je přece v knize psáno
nenecháš čarodějnici žít,
a před ďáblovým učením,
budeš se na pozoru mít!'.

Zuzana stála krásná
s hlavou hrdě vztyčenou,
a její slova zněla klenbou
s tichou ozvěnou:
'Pohrdám vámi neznáte nic
nežli samou lež a klam,
pro tvrdost vašich srdcí jen,
jen pro ni umírám!'.

Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici,
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící.
A ona stála bezbraná, však s hlavou vztyčenou.
Zemřela tiše samotná, pod letní oblohou.